Geologie

Celé území chráněné krajinné oblasti Beskydy je součástí flyšového pásma Západních Karpat, které patří do soustavy geologicky mladých pásemných pohoří, vznikajících koncem druhohor a ve třetihorách z usazenin moře, nazývaného Tethys.

Z hlediska složení a tektonické stavby se jedná o pásmo, které se vyznačuje mnohonásobným rytmickým střídáním jílovců, prachovců, pískovců a slepenců. Mocnosti rytmů jsou silně proměnlivé (od několika cm až do několika desítek metrů).

Tektonická stavba karpatského flyše je výsledkem horotvorných pohybů druhé fáze alpínského vrásnění. Vrásněné hmoty flyšových usazenin vytvořily velké příkrovy, které byly sunuty přes sebe, převážně severním směrem. Po dokončení příkrovové stavby se uplatňovaly především pohyby podél zlomů. K výzdvihovým pohybům dochází i ve čtvrtohorách.

Nejstarším příkrovem je příkrov podslezský, který ale na území chráněné krajinné oblasti Beskydy chybí. Přes něj se přesunul mocnější příkrov slezský a oba byly hrnuty nejmladším příkrovem magurským. Horniny dvou posledně jmenovaných příkrovů budují celé území chráněné krajinné oblasti Beskydy. Příkrov slezský se skládá z několika dílčích jednotek. Největším celkem je jednotka godulská. Je složena převážně z velmi odolných vrstev a jejímu rozšíření odpovídá pásmo nejvyšší hornatiny 

Moravskoslezských Beskyd. Ve východní části se od tohoto bloku oddělily masy dílčího příkrovu těšínského.

Vrstevní sled godulského vývoje tvoří následující souvrství od nejstarších počínaje: těšínské, těšínsko - hradišťské, veřovické, lhotecké, godulské, istebňanské a soubor vrstev menilitových. Z uvedených se rozlohou, mocností a vazbou na terénní tvary nejvíce projevují především vrstvy godulské a pak istebňanské.

Charakteristické zelenavé glaukonitické, velmi odolné pískovce godulských vrstev (lomy v Řece nebo v Trojanovicích) jsou mocné až 2000 metrů. Je jimi budován hlavní masiv Beskyd se všemi nejvyššími vrcholy. Příkré čelo těchto vrstev tvoří nápadné severní svahy, prudce se zvedající z podbeskydských pahorkatin. Mladší pískovcové vrstvy istebňanské jsou mocné jen 1000 - 1200 metrů. Oproti godulskému je tento pískovec méně odolný, což se v terénu projevuje menší absolutní výškou i reliéfovou energií území. 

Jižní část chráněné krajinné oblasti Beskydy je budována souvrstvími příkrovu magurského, členěného na dílčí jednotky račanskou, bystrickou a bělokarpatskou. Horniny posledních dvou se v oblasti nevyskytují. Lavicové pískovce a slepence nejstarších vrstev soláňských jsou mocné kolem 1000 metrů a je jimi budován hřbet Vsetínských vrchů. Většina terénních sníženin je vázána na málo odolné vrstvy bělověžské. Střídajícími se vrstvami odolných jílovců a glaukonitických pískovců nejmladších zlínských vrstev o mocnosti 1700 - 2400 metrů je budován hřbet Javorníků.

Přímo se skalním podkladem se setkáváme pouze v minimální míře (lomy, zářezy cest apod.). Prakticky celá oblast je pokryta různě mocnými zvětralinami výše uváděných souvrství. Největších mocností dosahují ve sníženinách a brázdách lemujících všechna pohoří.

Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt