Zemědělství

Současná dotační politika

Podle pravidel EU je podporována zemědělská výroba v horších přírodních podmínkách dotacemi, které zvláště v horských oblastech činí zemědělskou výrobu zajímavou. Oblast CHKO Beskydy byla v převážné části zařazena do skupiny „LFA horská oblast“ (méně příznivá oblast), kromě několika okrajových území valašskomeziříčska na západě CHKO (Krhová, Zašová, Střítež, Zubří) a  oblastí na severu CHKO na kontaktu s Frenštátskou a Třineckou brázdou.

Po vstupu do EU je další rozvoj zemědělství spjat s uplatňováním podmínek Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP). Jejich dodržováním vzniká zemědělcům nárok na dotace, které umožní hospodařit i v těchto horších podmínkách. Do programů HRDP, především Agroenvironmentální opatření na období 2004 – 2008, je zapojena velká část zemědělců, a to zejména 
do podopatření ošetřování travních porostů – základní management louky, pastviny a je předpoklad, že od roku 2009 většina zemědělců přejde k dalšímu novému stupni agroenvironmentálních opatření označovaného jako EAFRD. V rámci těchto nových opatření byla správou na bloky LPIS vymezena jednotlivá opatření a to na základě botanického mapování stanovišť NATURA 2000 a ve spolupráci s ČSO na základě dlouhodobého ornitologického sledování území. Na loukách byly vymezeny tituly mezofilní a vlhkomilné louky, horské a suchomilné louky, v minimálním rozsahu trvale podmáčené a rašelinné louky, případně louky se základním managementem a z ptačích lokalit hnízdiště chřástala polního. Na pastvinách především druhově bohaté pastviny, v omezeném množství suché stepní trávníky a vřesoviště a dále pastviny v základním managementu.

Vliv zemědělství na předmět ochrany přírody a krajiny

Zemědělství je jedním z určujících a neopominutelných odvětví, které v historické době určily a nadále určují charakter celého území CHKO.

Pozitivní vlivy zemědělství na ochranu přírody a krajiny:

1. udržení dochovaného historicky vzniklého typického a v rámci naší země ojedinělého krajinného vzhledu

2. zachování a obnova lesem nepokrytého prostoru jako  ekosystému pro rostlinné a živočišné druhy otevřené volné krajiny

3. zemědělství jako základní předpoklad pro udržení a obnovu biotopů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

4. zvýšení biodiverzity území

5. potlačování plevelných a invazních druhů rostlin

Negativní vlivy zemědělství na ochranu přírody a krajiny:

1. použití velkovýrobních způsobů obhospodařování zemědělské půdy vedoucích k nežádoucím rychlým a plošně rozsáhlým změnám krajiny jako životního prostoru druhů otevřené krajiny

2. používání intenzivních technologií s cílem dosažení rychlého maximálního zisku na úkor dlouhodobé udržitelnosti zemědělství a zachování a ochrany zemědělské krajiny jako vyváženého dobře fungujícího ekkosystému

3. znečištění životního prostředí, především půdního profilu a  vodotečí

4. použití nevhodných technologií potlačujících biodiverzitu a ničící biotopy vzácných a  zvláště chráněných druhů rostlin 
a živočichů

5. rozšiřování plevelných a invazních druhů nevhodným obhospodařováním zemědělské půdy

6. postupná změna, degradace až zánik biotopů nelesní krajiny z důvodu přílišné extenzity zemědělského obhospodařování

7. likvidace prvků mimolesní zeleně v krajině

8. přímá likvidace běžných, vzácných i chráněných druhů rostlinných i živočišných využíváním nevhodných technologií pro obhospodařování zemědělské půdy a jejich použití v nevhodnou dobu

Zastoupení dřevin mimo les

Významné prvky v krajině CHKO Beskydy tvoří roztroušená zeleň zemědělské krajiny – na  pastvinách a loukách, podél vodotečí a komunikací, na rozhraní obhospodařovaných pozemků, charakterizovaná buď liniovým uspořádáním, tak zastoupením větších remízů či pohledově estetických soliterů. S obzvláště velkým zastoupením těchto dřevin určujících charakteristický vzhled krajiny se setkáváme v oblasti jižní valašské části CHKO a i z ní ještě  vyčnívají některé katastry obcí se zcela mimořádným zastoupením těchto dřevin jak co do množství, prostorové struktury a druhů (třešeň ptačí, trnky, hlohy, břízy, porosty jalovců, plané hrušky,  …), jako Valašská Bystřice, Zděchov, Huslenky, Halenkov, Nový Hrozenkov, Valašské Polanka, Pulčín, 
Valašská Senice.

Určitou újmu doznala historická rozptýlená zeleň i v poslední době s možností využití zemědělských dotací 
tzv. agroenvironmentálních programů z Horizontálního plánu rozvoje venkova, kdy byla rozptýlená zeleň na travních porostech chybným pochopením a nekompetentním vyžadováním dotačních podmínek tolerována v malém rozsahu, a tak docházelo ke kácení zeleně jak z důvodů praktických - rozšíření pastevních areálů s možností mechanizované údržby, tak z důvodů chybného pochopení a nekompetentního vyžadování dotačních podmínek ze strany státních orgánů majících na starost dotační zemědělské programy.

Charakteristickým historickým prvkem je výsadba ovocných stromů především „trnek“ (valašský výraz pro švestku domácí) 
ve volné zemědělské krajině v mezích, podél cest i v blízkosti stávajících zemědělských usedlostí a obytných stavení.

Velmi často se setkáváme se soliterně rostoucími esteticky velmi významnými jedinci hrušky polní, velmi vzácně především 
na okrajích lesů i s původními divoce rostoucími jabloněmi polními. Po ploše vysazované sady ovocných dřevin jak je známe 
z jiných části republiky nejsou pro Beskydy typické a setkáváme se s nimi jen ojediněle a plošně omezeně, především v nejjižnější části CHKO Hornolidečska a to z důvodu morfologie terénu – plošší méně strmé k jihu obrácené svahy s určitým vlivem i ze sousedního bělokarpatského regionu – především ve Valašské Polance,  Lužné, Lidečku, Horním Lidči, 
Francové Lhotě a Střelné. Vzhledem k jejich minimálnímu rozsahu, významu krajinářskému (zelený přechodový pás kolem lidských sídel s citlivým zapojení do okolní krajiny), kulturně historickému (vývoj krajiny a původní staré ovocné odrůdy) a biologickému významu (biotop chráněných a vzácných druhů – bramborníček černohlavý, krutihlav obecný, vstavačovité, hmyz vázaný na tyto dřeviny …druhy) je nutná jejich ochrana (v poslední době stále častěji i před zástavbou) a je nutno podporovat případně jejich citlivou obnovu.  Dnes již tyto sady nejsou udržovány a ovocné stromy postupně odumírají.

I přes velké zastoupení dřevin ve volné krajině a to i mohutných několik set let starých exemplářů dřevin v krajině je vyhlášeno 
a chráněno poměrně málo vyhlášených a chráněných stromů – na celém území CHKO se jedná jen  o 20 památných stromů.

Velmi vážná situace se jeví v ochraně mimolesní zeleně podél vodních toků, kde dochází z důvodů naprosto nevhodných 
a necitlivých úprav vodotečí k likvidaci dochovaných porostů a to po obou stranách toku v často velmi rozlehlých úsecích. Jejich náhrada mladými řídce a liniově vysazovanými dřevinami s omezenou druhovou skladbou (preference jasanu, topolu, javoru bez jakékoli křovinné struktury) mimo kontaktu s vodním tokem je naprosto nedostatečná a nemůže ani zdaleka nahradit dřívější bohatě členěná a různorodá křovinná a dřevinná společenstva, která dříve plnila funkci stabilizační, klimatickou, krajinářskou a hlavně biologickou.       

Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt