Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy >> Informujeme >> Tiskové zprávy >> Proč se na Lysé hoře vyřezává kleč?

Proč se na Lysé hoře vyřezává kleč?

12.12.2011

Řada návštěvníků nejvyššího beskydského vrcholu si všimla, že zde došlo k výřezu borovice kleče a smrku pichlavého. Zároveň se množí dotazy, jaký byl smysl tohoto opatření...

Na vrcholu Lysé hory panují extrémní klimatické podmínky. Díky nim zde ale najdeme jedno z nejvzácnějších přírodních stanovišť Beskyd – původní horské smrčiny. Ačkoli dnes známe Beskydy jako převážně „smrkové“ pohoří, přirozeně rostly horské smrčiny jen na třech nejvyšších vrcholech. Díky drsnému klimatu, se přirozené horské smrčiny dost liší od níže rostoucích smrčin vysázených člověkem. Vedle smrků nižšího vzrůstu se silnými větvemi, ale štíhlými korunami (po nichž lépe sjíždí sníh), se horská smrčina vyznačuje většími rozestupy stromů, takže připomíná parkový les.

Takovéto „rozvolněné“ porosty jsou domovem některých vzácných druhů rostlin a živočichů. Namátkou uveďme hned několik druhů plavuní nebo vzácné druhy čmeláků. Např. čmelák pyrenejský, vysokohorský druh žijící převážně nad horní hranicí lesa v subalpínském a alpínském stupni. Lysá hora je první známou lokalitou jeho výskytu v ČR.

 Horské smrčiny, kde vedle smrků roste i jeřáb ptačí a  světliny jsou plné borůvek,vyhledává také pro kriticky ohrožený tetřev hlušec a silně ohrožený jeřábek lesní. Oba potřebují volné prostory pro svůj let; bohaté porosty borůvek pak jako potrau i úkryt.  Není snad nutné zdůrazňovat, že borůvky se mohou plně rozvíjet zase jen v prosvětlených smrčinách.   

Popsané prostředí, ale v posledních letech stále více trpělo zarůstáním nepůvodní borovicí klečí, která tu byla vysazována v osmdesátých letech 20. století. Ve stejném období byl na východních svazích Lysé hory vysazován také severoamerický smrk pichlavý. Výsadbou exotických dřevin lesníci reagovali na velké poškození lesa exhaláty z Ostravska a Karvinska. Podle tehdejších předpokladů by v imisemi nejvíce zasažených lokalitách měl náš původní smrk přežívat jen několik let. Po roce 1989 naštěstí došlo k výraznému snížení průmyslových emisí a chmurné předpovědi se nevyplnily. Dodnes tak můžeme nejen na Lysé hoře pozorovat 200 leté původní beskydské smrky a ještě častěji jejich hojné potomstvo.

Kleč vytváří kompaktní porosty a velmi výrazně tak mění původní charakter horské smrčiny. Zarůstání světlin nepůvodní kosodřevinou omezuje různorodost smrčiny, vytlačuje původní vegetaci a s ní pak i všechny živočichy na ni vázané.

Z předchozího textu je snad zřejmé, že jinak esteticky působivá kleč do beskydských hor nepatří. Její původní poslání, coby odolné dřeviny nahrazující usychající smrky, je překonáno. Proto Správa CHKO Beskydy přistoupila k jejímu postupnému odstraňování. Výřez kleče a smrku pichlavého proběhl na území nově vyhlášené Přírodní rezervace Lysá hora, kde se všechna opatření řídí schváleným a vědecky podloženým Plánem péče.

Věříme, že návštěvníci Lysé hory tuto novou situaci pochopí a postupně začnou objevovat krásu navracející se horské smrčiny. 

Tomáš Myslikovjan, Správa CHKO Beskydy

Fotografie:

Vrcholová část PR Lysá hora před provedeným zásahem, foto A. Valasová

Původem severoamerický smrk pichlavý po provedeném zásahu pod vrcholem Lysé hory, foto V. Ondruch

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt