Krajinný ráz a výstavba

ZÁKLADNÍ ZNAKY STAVEB V CHKO BESKYDY

Chráněná krajinná oblast (CHKO) Beskydy byla vyhlášena z důvodu výjimečných přírodních hodnot, jimiž jsou zejména původní pralesovité lesní porosty s výskytem vzácných karpatských živočišných i rostlinných druhů, druhově pestrá luční společenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy a rovněž mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člověka s tímto územím.

Posláním oblasti je ochrana všech hodnot krajiny, přírodních zdrojů a jejích typických znaků, kterými jsou zejména povrchové utváření krajiny včetně vodních toků a ploch, její vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť a architektura staveb.

Činnost Správy CHKO Beskydy

Posláním Správy CHKO Beskydy, v rámci usměrňování stavební činnosti, je snaha spoluvytvářet architekturu typickou právě pro oblast Beskyd. Tímto se samozřejmě nemyslí, že zde budou vznikat kopie staveb z dob minulých, ale stavby, které budou v harmonii s okolní krajinou – budou součástí této krajiny.

Vycházíme z technologického pokroku, ke kterému dnešní společnost dospěla a nebráníme se používání nových materiálů a technologií. To znamená, že pokud se má stavět moderním způsobem, tak v tradičním pojetí (duchu) a pokud se má přestavovat, potom je důležité uchování původního rázu. Jedině tímto způsobem můžeme docílit tzv. „obnovy venkova“.

V řadě obcí se až do současnosti zachovaly objekty, které jsou vzpomínkou na život na vesnici (a na horách) z dob hospodaření. Většina těchto objektů již postrádá své původní využití, a proto se často setkáváme s dotazy, zda je možno přestavovat, či jinak rekonstruovat tyto objekty. Správa CHKO Beskydy vyvíjí své úsilí směrem k minimalizaci dalšího rozšiřování staveb do volné krajiny, proto je přínosem pro krajinu využití stávajících objektů, které jsou přizpůsobené novým potřebám a nárokům na bydlení. Jedinou podmínkou je respektování stavby v její původní podobě, s cílem zachování původního koloritu venkova.

Správa CHKO Beskydy se jako orgán ochrany přírody a krajiny mimo jiné podílí podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. g)  zákona o ochraně přírody a krajiny na procesu územního plánování s cílem prosazovat vytváření ekologicky vyvážené a esteticky hodnotné krajiny. Nezastavěnost krajiny je přitom považována za jeden z významných požadavků ochrany krajiny, a to na celém území chráněné krajinné oblasti. Povinností žadatele před podáním žádosti na umístění stavby na území CHKO je zjistit si na odboru územního plánování  příslušného Městského úřadu, případně na Obecním úřadě, v jaké zóně se předmětný pozemek podle  platného územního plánu nachází (urbanizovaná zóna, zóna smíšené zástavby, apod.).

Podle zákona o ochraně přírody a krajiny je Správa CHKO dotčeným orgánem i v procesu povolování staveb a bez závazného stanoviska Správy CHKO nelze učinit ohlášení stavby, vydat územní rozhodnutí, územní souhlas, stavební povolení, rozhodnutí o změně užívání stavby, kolaudační souhlas (je-li spojen se změnou stavby), povolení k odstranění stavby či k provedení terénních úprav podle stavebního zákona.

Ze zákona o ochraně přírody a krajiny, konkrétně z ustanovení §12 vyplývá dále, že souhlas Správy CHKO Beskydy  je nezbytný i k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz. K negativnímu ovlivnění krajinného rázu může např. dojít umístěním stavby, která se objemově, tvarově nebo i výběrem povrchového materiálu vymyká místním stavebním zvyklostem. Jako příklad nevhodně použitého materiálu můžeme uvést plech bez povrchové úpravy jako typ střešní krytiny, který „svítí“ a dává o sobě vědět široko daleko do krajiny (díky vysokému lesku nejsou vhodné ani glazované pálené tašky). Krajinný ráz  ovlivňuje i oplocení pozemků s objekty rodinných domů, a to jednak svým rozsahem, typem a také použitím nevhodných materiálů. Ve venkovském prostoru se negativně projevuje  i tzv. „městský“ typ oplocení s podezdívkou, doplněný o rozmanité kovové, či dřevěné prvky, či zcela nevhodné zděné ploty a také výsadba geograficky nepůvodních nebo netradičních kulturních druhů rostlin.

Úkolem architekta (projektanta) je, aby dokázal vhodně zakomponovat stavbu do krajiny. Umístění domu v krajině patří mezi první kroky při představě řešení novostavby, proto se má za to, že architekt (projektant) nejenže skloubí požadavky investora na dispozici domu a vzhled celého objektu, ale v jeho představivosti se musí tyto požadavky co nejvhodněji sladit s okolní přírodou a krajinou. Pokud se splní všechny požadavky – tradiční vzhled objektu, umístění domu do krajiny - potom může vzniknout dům, který se bude jevit jako „dům v krajině”.

Pojmy v ochraně přírody

Pojmy, se kterými se setkáte při konzultacích s odbornými pracovníky ze Správy CHKO Beskydy: 

Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Beskydy byl zpracován v souladu s § 27 zákona č.114/92 Sb. Jedná se o základní koncepční a řídící dokument, který by měl sloužit pro usměrňování rozvoje CHKO a ovlivňování lidských aktivit na jejím území v období příštích 10 let (do r.2018). Schválením se plán péče stává výchozím podkladem pro územně plánovací dokumentaci, lesní hospodářské plány, směrný vodohospodářský plán a jiné druhy plánovací dokumentace. Plán péče je uložen na Správě CHKO Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm a v elektronické podobě byl poskytnut i Obecním úřadům. 

Krajinný ráz (viz. zákon č.114/1992 Sb. §12, odst.1) – krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.

Zonace – citace paragrafového zákona v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny je území CHKO děleno do 4 zón, což znamená odstupňování hodnoty kvality krajiny z hlediska všech faktorů ochrany přírody. Barevné vyznačení zón je možné najít v mapách zonace, mapy v měřítku 1:10 000 jsou uloženy na Správě CHKO Beskydy a do map zonace (orientační) v měřítku 1:50 000 je možné nahlédnout na Obecních úřadech. I.zóna (v mapě zonace je označena červeně) má nejpřísnější režim ochrany a nová výstavba zde není ze zákona č.114/92Sb. o ochraně přírody a krajiny povolena, v II.zóně (v mapě zonace je označena zeleně) se stavby povolují pouze výjimečně (tyto lokality nejsou většinou ani v územním plánu určeny k zástavbě), ve III. a IV.zóně se stavby umísťují v souladu s územním plánem s tím, že musí být dodržen tradiční vzhled stavby. Zonace byla schválena Ministerstvem životního prostředí dne 7.9.1999. Podle toho, ve které zóně odstupňované ochrany přírody a krajiny CHKO Beskydy bude stavba uvažována, se bude i přísněji posuzovat její vzhled a soulad s okolní krajinou. Může nastat i případ, že stavba nebude povolena; jedná se o lokality, případně oblasti, které jsou cenné z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny (ojedinělé a proto zasluhují zpřísněnou ochranu ?).

Architektura v CHKO Beskydy

Na území CHKO Beskydy se vyskytuje architektura typu karpatského, lokální forma domu valašského a těšínsko-slezského. Jedná se o přízemní roubený dům se sedlovou střechou, krytou původně šindelem. Charakteristickými prvky jsou dřevěné podsínky, dřevěné štíty s ozdobně kladenými deskami, okapové stříšky tzv. podlomenice nebo tzv. kabřinec (malá polovalba, která má půlkruhový půdorys), kterým vrcholí prkenný štít  lomenice u roubených, domů. Dnešní podobu vesnice negativně ovlivnilo mimo jiné období po druhé světové válce, ve kterém stát věnoval nemalé úsilí cíli „smazat rozdíl mezi městem a venkovem“ s jehož důsledky se potýkáme do současnosti (řadová výstavba, panelové domy apod.). Přitom vesnice může být vesnicí jedině tehdy, pokud je na první pohled patrný rozdíl mezi městskou zástavbou a venkovem, tzn. je dobře rozpoznatelný vztah stavby vůči přírodnímu prostředí (zapojení stavby do přírodního prostředí apod.).

I přesto, že stavby na území CHKO jsou díky svému regionálnímu umístění odlišné, je možné uvést základní znaky staveb použitelné pro novou výstavbu:

Základní znaky staveb

  • půdorys (budovy) objektu obdélníkový (1:2; 1:1,5) s úzkým štítovým průčelím dle stavebních zvyklostí regionální architektury (podmínečně přípustné jsou tvary půdorysu  „L“ a „T“ se zvýrazněním hlavního obdélného traktu domu)
  • střecha - symetrická, sedlová  se sklonem střešních rovin 38o ~ 45o (od Horní Bečvy směrem na Vsetínsko až 50o), s hřebenem střechy orientovaným rovnoběžně s delší stranou objektu
  • střešní krytina - barva tmavě šedá ~ černá, tmavě hnědá ~ hnědočervená (není přípustná vlnitá krytina a hliníkový plech bez povrchové úpravy)
  • výška domu - přízemní dům s možností obydleného podkroví
  • komín - umístění poblíž hřebene
  • prosvětlení podkroví - ze štítu nebo vikýři (se sedlovými nebo pultovými střechami)
  • štít - symetrický, okna menší, dělená a symetricky umístěná, svislý obklad dřevem
  • okna, dveře - jednoduché, většinou obdélníkové, materiál – upřednostnit dřevo
  • vstup do domu - uprostřed delší strany bočního průčelí
  • fasáda - jednoduchá, bez dílčího členění (výstupky na fasádách rizality, arkýře ve tvaru tzv. apsidy nebo “zapuštěné“ štítové plochy fasád apod.)
  • vnější povrchy - nejlépe hladké, bílé, pokud barevné, potom je třeba volit jemné pastelové tóny s přihlédnutím k okolí; pokud se uvažuje s imitací dřevěnky (pobití zděné stavby), potom doporučujeme použít dřevo s minimální šířkou obkladové desky cca 20 cm
  • balkóny - tradiční lidová architektura nezná (u tradičních staveb na Vsetínsku je možné setkat se s domy s vyvýšeným patrem, u kterých díky jejich situování ve svahu byl tzv. podsínek vyvýšen jako pavláčka a pavlače se vyskytovaly rovněž u  roubených patrových domů s hospodářskými budovami  tzv. fojtství, což byly usedlosti zámožného valašského hospodáře – fojta, který byl současně zástupcem vrchnosti)
  • sokly, zdi, schody – kámen místní provenience, v žádném případě nepoužívat
    plasty, keramické,glazované obklady a jiné nepřírodní materiály
  • oplocení - dřevěné laťkové max. výšky 1,20m s mezerou mezi spodní hranou plotu a terénem min.15cm a pouze v souladu s územně plánovací dokumentací, výjimečně lze použít pletivo potažené plastem. Vítáno je oplocení dřevinami – k výsadbě nutno použít doporučené místní (původní) druhy dřevin (např. habr, buk, dub, dále viz. "Seznam doporučených druhů dřevin pro výsadbu v Beskydech", který je k dispozici na Správě CHKO Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm)
  • příjezdová cesta - přírodní zasákavý materiál – kámen, štěrk, možné použití zatravňovacích tvárnic (v pruzích pro jednotlivá kola vozidla)
      Pokud máte zájem, můžete si stáhnout leták "Jak stavět v CHKO Beskydy" (Letak_Jak_stavet_v_Beskydech.pdf 631.2 KB). Tento leták je určen pro stavebníky, kteří se rozhodli stavět v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Najdete zde stručný postup při plánování stavebního záměru v CHKO Beskydy, kde platí přísnější podmínky pro posuzování staveb. Je zde také vymezena zonace CHKO Beskydy (tedy 4 stupně ochrany přírody dle zachovalosti území), vysvětleno několik pojmů a popsány základní znaky staveb na území CHKO Beskydy.

    Jak stavět v CHKO Beskydy 1

    Jak stavět v CHKO Beskydy 2

    Zahrada

    Stále více lidí touží po přírodní zahradě, ve které by exotické dřeviny nahradily stromy a keře původní místu, kde se zahrada nachází. Původních divoce rostoucích druhů stromů je v celé České republice asi šedesát, v Beskydech roste zhruba polovina z nich. Také keřů roste na našich stráních a v lesích pěkná řádka. Odpověď na otázku CO vysadit? vám nabízí předložený Seznam původních dřevin na území CHKO Beskydy.

      Seznam původních dřevin na území CHKO Beskydy  
    Habitus Český název Latinský název Poznámka
    keř Bez černý Sambucus nigra L. jedlé plody
    keř Bez červený Sambucus racemosa L. jedlé a ozdobné plody
    strom Borovice lesní Pinus sylvestris L.  
    keř Brslen evropský Euonymus europaeus L. ozdobné plody; vhodný i do živých plotů
    popínavé Břečťan popínavý Hedera helix L.  
    strom Bříza bělokorá  Betula pendula Roth  
    strom Bříza tmavá Betula obscura  
    strom Buk lesní  Fagus sylvatica  
    keř do 1m Čilimník nízký Chamaecytisus supinus (L.)Link teplomilný
    strom Dub letní  Querqus robur L.  
    strom Dub zimní  Querqus petraea (Mattusch.) Lieblein  
    strom Habr obecný  Carpinus betulus Z. vhodný i do živých plotů
    keř Hloh jednosemenný Crataegus monogyna Jacq. vhodný i do živých plotů
    keř Hloh obecný Crataegus laevigata (Poir.)DC. vhodný i do živých plotů
    keř Hloh velkoplodý Crataegus macrocarpa Hegetschw. vhodný i do živých plotů
    strom Hrušeň polnička Pyrus pyraster (L.) Burgsd.  
    strom Jabloň lesní Malus sylvestris Mill.  
    keř Jalovec obecný Juniperus communis L.  
    strom Jasan ztepilý Fraxinus excelsior L.  
    strom Javor babyka Acer campestre L. teplomilný
    strom Javor klen Acer pseudoplatanus L.  
    strom Javor mléč Acer platanoides L.  
    strom Jedle bělokorá Abies alba Mill.  
    strom Jeřáb ptačí Sorbus aucuparia L. jedlé plody zejm. u variety "Moravica" a "Edulis"
    strom Jilm horský Ulmus glabra Huds. Em. vlhčí a polozastíněná stanoviště
    keř Kalina obecná Viburnum opulus ozdobné květenství i plody
    keř do 1m Kručinka barvířská Genista tinctoria L. ozdobné květy
    keř Krušina olšová Frangula alnus Mill. vlhčí a polozastíněná stanoviště
    strom Lípa malolistá Tilia cordata Miller  
    strom Lípa velkolistá Tilia platyphyllos Scop.  
    keř Líska obecná  Corylus avellana L. vhodná i jako vysoký živý plot
    keř Lýkovec jedovatý Daphne mezereum L.  
    do 1m Maliník obecný Rubus idaeus L. jedlé plody
    strom Olše lepkavá  Alnus glutinosa (L.) Geartn. zamokřená stanoviště
    strom Olše šedá  Alnus incana (L.) Moench zamokřená stanoviště
    strom Osika obecná  Populus tremula L.  
    do 1m Ostružiník křovitý Rubus fruticosus agg. jedlé plody
    do 1m Ostružiník sivý Rubus caesius L.  
    keř Ptačí zob obecný Ligustrum vulgare L. vhodný i do živých plotů; ozdobné plody
    keř Růže alpská  Rosa pendulina L.  vlhčí a polozastíněná stanoviště
    keř do 1m Růže galská Rosa gallica L.  výslunná stanoviště
    keř Růže polní Rosa agrestis vonné květy; výslunná stanoviště
    keř Růže šípková Rosa canina L. jedlé plody
      Růže vonná Rosa eliptica Tausch výslunná stanoviště
    keř Růže podhorská Rosa dumetorum jedlé plody
    keř Růže převislá Rosa pendulina L. polozastíněná vlhčí stanoviště
    keř Růže přehlížená Rosa sherardii Davies výslunná stanoviště
    keř Rybíz alpský Ribes alpinum L. jedlé plody
    keř Rybíz černý Ribes nigrum L. jedlé plody
    keř Rybíz skalní Ribes petraeum Wulf. In Jacq. jedlé plody
    strom Smrk obecný Picea abies (L.) Karst.  
    keř Srstka obecná Grossularia uva-crispa (L.) Miller jedlé plody
    strom Střemcha obecná Padus avium Mill. vonná květenství; vlhčí stanoviště
    keř Svída krvavá Swida sanguinea (L.) Opiz ozdobná kůra
    keř Tis červený  Taxus baccata L.  
    strom Topol černý  Populus nigra L.  
    keř Trnka obecná Prunus spinosa L. jedlé plody; vhodná i do živých plotů
    strom Třešeň ptačí Cerasus avium(L.) Moench jedlé plody
    strom Vrba bílá  Salix alba L. zamokřená stanoviště
    keř Vrba košíkářská Salix viminalis L. zamokřená stanoviště
    strom Vrba křehká  Salix fragilis L. zamokřená stanoviště
    strom Vrba lýkovcová  Salix daphnoides Vill. zamokřená stanoviště; významná dřevina ve včelařství
    keř Vrba nachová Salix purpurea L. zamokřenná stanoviště
    strom Vrba jíva Salix caprea L. zamokřenná stanoviště
    keř Vrba pětimužná  Salix pentandra L. zamokřenná stanoviště
    keř Vrba popelavá Salix cinerea L. zamokřenná stanoviště
    keř Vrba slezská  Salix silesiaca Willd. zamokřenná stanoviště
    strom Vrba šedá  Salix eleagnos Scop. zamokřenná stanoviště
    keř Vrba trojmužná Salix triandra L. zamokřenná stanoviště
    keř Vrba ušatá Salix aurita L. zamokřenná stanoviště
    keř do 1m Vřes obecný Calluna vulgaris (L.)Hull kyselá stanoviště
    keř Zimolez černý Lonicera nigra L. ozdobné plody; polozastíněná stanoviště
    keř Zimolez obecný Lonicera xylosteum L. ozdobné plody; polozastíněná stanoviště


    KDE je vzít? a PROČ vysazovat zrovna původní druhy dřevin, když zahradnictví nabízí nespočet krásných kultivarů domácích i cizokrajných? - to se můžete dozvědět ve Zpravodaji CHKO Beskydy (č. 1/2011 a 2/2011), který najdete v elektronické podobě na stránkách www.valasskakrajina.cz.

    Závěr

    Následně po seznámení se s výše uvedeným textem, doporučujeme prvotní základní konzultaci na Správě CHKO Beskydy, při které  se např. ujasní, v jaké zóně z hlediska odstupňované ochrany se záměr navrhuje, zda není v konfliktu se zájmy ochrany přírody a zda jej bude možné vůbec uskutečnit. Předejde se tím možným nedorozuměním, ztrátám času a mrháním finančních prostředků vkládaných do nevyhovujících projektových dokumentací. Při vyplňování žádosti je potřeba respektovat zákon o správním řízení (500/2004 Sb. v platném znění – ustanovení § 37 odst. 2), tzn. v žádosti uvádět i datum narození žadatele, příp. dokládat písemnou plnou moc v případě zástupu.

    Cílem stavebních referentů - krajinářů není šikana stavebníků, ale snaha o to, aby na území CHKO Beskydy vznikaly stavby, které krajinu nebudou narušovat, ale budou ji harmonicky dotvářet (o místa k bydlení, či hospodaření).

    Použitá a doporučená literatura : 

    Alfréd Knopp a kolektiv: VESNICE–Stavby a krajina mají svůj řád
    DOMOV KOLÉBKA LIDSKOSTI–Pavel Hron
    Věra Tomolová, Ivo Stolařík a Jaroslav Štika-TĚŠÍNSKO
    časopis Veronika
    Zákon č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny /komentář/
    Plán péče CHKO Beskydy

    Správa CHKO Beskydy
    Nádražní 36, Rožnov pod Radhoštěm, 756 61
    tel.: 571 654 293 – kl.24, 34, fax.: 571 657 407, e-mail:beskydy@nature.cz

    Další informace ke stažení:

    Studie k hodnocení krajinného rázu v CHKO Beskydy

    Psotová H., Salašová A. a kol. (2007): Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Beskydy. ARVITA P spol. s r.o.

    Cílem studie je preventivního hodnocení krajinného rázu CHKO Beskydy je pořízení základních informací k hodnocení krajinného rázu, kategorizace území z hlediska krajinného rázu včetně stanovení doporučení a návrhů  limitů a regulativů využití území. Zájmové území bylo vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí pro své výjimečné přírodní hodnoty a rovněž mimořádnou estetickou hodnotu a pestrost krajiny, která vznikla historickým soužitím člověka s přírodou.

    Studie k hodnocení krajinného rázu (2007, zip, MS-Word, GIS) 6.1 MB 

    Psotová H. a kol. (2011): Monitoring krajinného rázu v CHKO Beskydy. Závěrečná zpráva. ARVITA P spol. s r.o.

    Cílem práce „Monitoring krajinného rázu v CHKO Beskydy“ je specifikace míst krajinného rázu na území CHKO Beskydy, podrobná rajonizace území do pásem odstupňované ochrany krajinného rázu a monitoring vývoje osídlení (urbanizační tendence) a významných změn využití krajiny v CHKO Beskydy. Hlavním posláním monitoringu krajinného rázu v CHKO Beskydy je zachycení podstatných trendů vývoje území a návrh doporučení dalšího postupu pro zachování přírodních, kulturních, historických a estetických hodnot území.

    Dílo bylo zpracováno jako dílčí průzkum č. 5.7. v rámci projektu Zpracování průzkumů vybraných faktorů ovlivňujících přírodní prostředí v rámci projektu„Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje“ na základě Smlouvy o dílo uzavřené mezi firmou EKOTOXA s.r.o. jako hlavním dodavatelem a firmou Arvita P spol. s r.o. se sídlem v Otrokovicích jako zhotovitelem subdodávky dne 14.12. 2009. Dílo bylo v rozpracovanosti a před dokončením opakovaně projednáno se Správou CHKO Beskydy.Vzhledem k absenci metodiky monitoringu změn krajinného rázu byly při řešení využity metodické listy AOPK ČR (2008) a další běžně používané metodiky (viz
    kapitola 1.4 Použitá metodika). Dílo bylo zpracováno řešitelským týmem v období 12/2009 – 01/2011.

    Monitoring krajinného rázu v CHKO Beskydy (Arvita 2011) - text 2.0 MB

    Monitoring krajinného rázu v CHKO Beskydy (Arvita 2011) - studie vč. příloh (nízké rozlišení obrázků) 44.9 MB 

    Mapa vydaná jako příloha k plánu péče o CHKO: Katastrální území, stavební úřady a obce s rozšířenou působností na území CHKO Beskydy.

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

    Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy

    Vyhledávání

    Regionální pracoviště

    Regionální pracoviště
    Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
    Skrýt