Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy >> Informujeme >> Aktuality >> Výsledky letošního mapování výskytu velkých šelem v CHKO Beskydy

Výsledky letošního mapování výskytu velkých šelem v CHKO Beskydy

Výsledky letošního mapování výskytu velkých šelem v CHKO Beskydy

28.4.2016

Byl potvrzen výskyt malé rysí populace, několika vlků a jednoho medvěda.

Ve dnech 25. – 28. února 2016 se v CHKO Beskydy uskutečnilo 32. mapování výskytu velkých šelem. Akci organizovala Správa CHKO Beskydy a jako obvykle se jí zúčastnilo kolem 80 profesionálních a dobrovolných ochránců přírody.

Stopa rysa na Kamenárce, Veřovické vrchy - foto René ŠoboraBěhem čtyř dnů mapování se na území CHKO Beskydy podařilo prokázat na různých místech výskyt rysů (34 nálezů pobytových znaků), vlků (7 nálezů) a medvěda (1 nález). V příhraniční slovenské oblasti na území CHKO Kysuce bylo získáno 12 údajů o rysech, 2 o vlcích a 2 o medvědovi. Přítomnost rysů a vlků byla letos v CHKO Beskydy zaznamenána i mimo termín mapování.

Pokud jde o rysa, současné terénní nálezy potvrzují výskyt těchto šelem především v západní části Moravskoslezských Beskyd a v sousední slovenské části Javorníků. Podle poznatků Hnutí DUHA, které disponuje údaji z fotopastí (fotodokumentace a videa konkrétních jedinců rysa ostrovida), žije v CHKO Beskydy a v navazující části CHKO Kysuce přibližně 15 rysů (10 dospělých a 5 dospívajících mláďat).

CHKO Kysuce, Makov - Kopanice  - stopy dvou vlků - foto Peter DrengubiakDosavadní nálezová data z časově dlouhodobějšího monitoringu potvrzují také přítomnost vlků. Nejedná se však o stabilní smečku, ale jen o jednotlivá zvířata, pravděpodobně o 3 vlky, jejichž rozlehlé teritorium zahrnuje kromě CHKO Beskydy i Slezské Beskydy a pohraniční území Slovenska a Polska.

Výskyt medvěda byl prokázán na moravskoslovenském pomezí - 3 zaznamenaná pozorování se týkají stejného jedince.

Při mapování byli zjištěni další vzácní a chránění živočichové např. vydra říční, jeřábek lesní, strakapoud bělohřbetý, datlík tříprstý, žluna šedá, datel černý, krkavec velký, ledňáček říční, puštík bělavý.

CHKO Kysuce, Javorníky - stopa medvěda pod Velkým Javorníkem, foto RNDr. Peter Drengubiak, Správa CHKO KysuceVýsledky mapování budou uloženy do nálezové databáze ochrany přírody a budou využity při ochranářské práci. Všem účastníkům – pracovníkům AOPK ČR, Správy CHKO Kysuce, členům hnutí DUHA a ČSOP, dobrovolným strážcům CHKO Beskydy – děkuje Správa CHKO Beskydy za pomoc při realizaci této akce.

 

 

Doplňující informace:

CHKO Beskydy je jako jediné území v ČR evropsky významnou lokalitou (dále jen „EVL“) všech tří druhů velkých šelem. Jako okrajová součást karpatského biotopu jsou beskydské šelmy velmi zranitelné. Ačkoliv rysové a medvědi zde žijí od 70. let minulého století a vlci od r. 1994, nikdy se jim nepodařilo vytvořit trvale prosperující populace. V současné době se zde pravidelně rozmnožuje pouze rys ostrovid, zatímco u vlka a medvěda se jedná jen o jednotlivé jedince.

Během letošního mapování bylo potvrzeno, že domovem rysů v CHKO Beskydy zůstávají jejich tradiční lokality – Radhošť, Čertův Mlýn, Kněhyně, Smrk, Lysá hora, ale často se objevují také ve Veřovických vrších. Stejně jako v posledních několika letech - se letos nepodařilo potvrdit přítomnost rysa v severovýchodní části Moravskoslezských Beskyd a ve Vsetínských vrších. Vlčí stopy byly pozorovány na různých místech CHKO Beskydy i v jejím okolí, ale při velké pohyblivosti vlků nelze z těchto dat zjistit jejich přesný počet. Jedná se však jen o několik málo jedinců. Útočištěm jediného zjištěného medvěda jsou Javorníky, a to především lesy na slovenské straně hranice.

Obhlídka nalezených zbytků laně usmrcené pravděpodobně rysem nebo vlkem.  Javorníky, nad Stanovnicí, Foto Mgr. Martin Strnad Počet nálezů pobytových znaků velkých šelem získaný během mapování - byť se může jevit jako optimistický - pochopitelně neodpovídá jejich skutečnému počtu zvířat. Často se jedná o opakovaná zjištění výskytu stejných jedinců.

Počet rysů je v Beskydách stále nízký a v některých horských lokalitách tyto šelmy chybí, přestože jde o vhodný rysí biotop s dostatkem úkrytů i kořisti - konkrétně ve Vsetínských vrších a ve východní části Moravskoslezských Beskyd. Rovněž početnost vlků a medvědů je minimální, i když nálezy pobytových znaků vlka jsou oproti dřívějším letům poněkud častější. Dlouholeté zkušenosti Správy CHKO Beskydy a výsledky odborných projektů ochrany přírody nasvědčují tomu, že největší hrozbou pro velké šelmy zůstává ilegální lov.* Výtvarník a znalec šelem, Ludvík Kunc, považuje za velký problém snadnost nočního lovu z pomalu jedoucího auta. Šelmy i další zvířata nevnímají jedoucí vozidlo jako nebezpečí a mohou být proto snadným terčem. Mimořádná hustota sítě lesních cest v beskydských horách je tedy pro místní rysy, vlky a medvědy velkou nevýhodou. Lovu nahrává také stále kvalitnější a výkonnější lovecká technika. Roste i nebezpečnost dopravy, zejména pro mladá nezkušená zvířata. V roce 2015 byla na silnicích v CHKO Beskydy usmrcena dvě rysí koťata, pravděpodobně v důsledku ztráty matek. Liniové stavby, intenzivní doprava a zástavba obecně vedou ke snížení průchodnosti krajiny – tím jsou nepříznivě ovlivňovány možností migrací jednotlivých šelem, přičemž kontakt mezi různými jedinci je pro zachování kvalitních a životaschopných populací naprosto zásadní.

Závěrem tedy nelze tedy říci nic nového, než to, že budoucnost velkých šelem v CHKO a EVL Beskydy závisí na respektování ochrany jednotlivých zvířat ze strany držitelů střelných zbraní a na důsledné ochraně životního prostředí a migračních tras šelem mezi Beskydami a slovenskou a polskou částí Karpat.

 

Zpracovala: RNDr. Dana Bartošová, AOPK ČR – RP Správa CHKO Beskydy

V Rožnově p.R. 28. 4. 2016

 


*Průzkumy mezi českými myslivci ukazují, že ilegální lov rysa nejenže má v jejich řadách silnou podporu, ale že je též ve velké míře praktikováno. Např. na mortalitě šumavských rysů představuje pytláctví 80% podíl (Rys ostrovid – Wikipedie).

V letech 2001 a 2015 prováděli pracovníci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky anonymní anketu mezi myslivci v jihozápadních Čechách. Anketa zaměřená na vztah myslivců k rysovi přinesla dle autorů značně alarmující výsledek - 14, 2 % dotázaných myslivců se přiznalo k pytláctví na rysech. Poměrně velký rozdíl byl zjištěn v příčinách ilegálního lovu. Zatímco v r. 2001 byly hlavním důvodem škody na zvěři a úbytek stavů zvěře, v současné době je to lov pro trofej a kvůli loveckému zážitku. K ojedinělým názorům patřilo přesvědčení, že k ilegálnímu lovu vůbec nedochází a ankety jsou účelové k očernění myslivců nebo že nelegální lov je odplatou za činnost ochranářských organizací. Zveřejněné výsledky o postoji myslivecké veřejnosti k rysovi jsou sice dílčí, neboť se týkají především Šumavy a širší oblasti jihozápadních Čech, nicméně autoři jsou přesvědčeni, že se dají zobecnit i na další oblasti výskytu rysa, a dokonce i na další velké šelmy v České republice (článek „Jak hodnotí myslivci z jihozápadních Čech přítomnost rysa ostrovida v honitbách“´, autoři: Jaroslav Červený a Tomáš Kušta, časopis „Svět myslivosti“, č. 9, 2015).


 

 

Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt